O strachu a o Lásce

Tématem strachu se vnitřně zabývám již nějaké období. Zhruba od mého vyhoření a následující série rozhodnutí a činů jsem se mnoho krát ocitl v situacích, kdy jsem čelil svým největším a nejsilnějším strachům a učil jsem se je chápat a zpracovávat různými způsoby. Nyní, v kontextu celosvětového dění, na strach nahlížím částečně již z perspektivy svého nabytého vnitřního poznání, ale zároveň tuto aktuální situaci vnímám jako intenzivní příležitost pokračovat ve své cestě prozkoumávání a objevování jeho nových rovin. A právě o mou dosavadní perspektivu k tématu strachu bych se s vámi nyní rád podělil.

Nevím, jak to máte vy, ale pro mě představuje strach na fyzické i psychické úrovni různé pocity a někdy několik současně. Strach svírá krk, tlačí na hrudi, stahuje žaludek, zužuje vnímání, omezuje dýchání, specifickým způsobem řídí naše myšlenky a snad máme většinou i pocit, že jsme jeho obětí či zajatcem. Pokoušíme se proto vědomě či nevědomě z dané situace uniknout nebo proti ní ze všech sil bojovat. Zkrátka udělat vše proto, abychom dosáhli pravého opaku toho, z čeho máme strach. Když poté činíme tyto nápravné kroky, dává nám to pocit správnosti (i oprávněnosti). Na chvíli máme dobrý pocit, že konáme dobro a směřujeme do bezpečí. Neuvědomujeme si přitom, že pokud je naší vnitřní motivací právě strach, ať děláme, co děláme, vytoužené úlevy se nám nedostává. A fungování v módu strachu je energeticky náročnou záležitostí, stojí nás zkrátka hodně sil.

Mnoho krát jsem přemýšlel nad tím, co je vibračně opakem strachu a došel jsem k přesvědčení, že je to Láska. Používám k jejímu vyjádření velké L, abych ji pojmově odlišil od citové telenovely vztahových závislostí plných tužeb, pochybností, manipulací atd. Také jsem bohužel dospěl k pocitu, že většina z nás Lásku s velkým L nezná. Není totiž něčím, co by nám měl někdo jiný dávat a my byli na ní závislí. Je dle mého mínění pravou Podstatou každého z nás, pouze přístup k ní si potřebujeme každý sám proklestit skrze nánosy strachu.

V kritickém období, kdy jsem zažíval syndrom vyhoření, jsem většinu svých aktivit směřoval k uspokojení všech kolem sebe. Důsledně jsem plnil všechny požadavky pracovní i rodinné a také dělal mnohé i nad rámec těchto požadavků, prostě z pocitu, že se to od dobrého manžela/otce/zaměstnance očekává.  Často jsem své manželce říkal, že to vše dělám pro ni, že je to z lásky. Vedli jsme dlouhé rozhovory o tom, co kdo z nás potřebuje za projevy, aby tu lásku od druhého cítil. Byl jsem místy opravdu zoufalý, protože jsem většinu času zažíval pocit, že i když se jdu pomalu rozkrájet a dělám maximum, pořád to nestačí. A přitom vše dělám z lásky, tak kde je chyba?! Až o dost později, jsem zažil důležité prozření. To, co jsem považoval za jednání z lásky, bylo úplně obráceně. Mou vnitřní motivací byl strach. Strach „hodného kluka“ z toho, že by nebyl dost dobrý. Že by na něj někdo ukázal prstem a nahlas řekl, že dělá něco špatně. Že by se pak od něj všichni včetně těch nejbližších odvrátili a že by zůstal sám. Najednou jsem to viděl úplně jasně! Ten panický strach, který svírá a omezuje, stahuje a škrtí, kontroluje myšlenky i tělesné funkce a stojí na pozadí všeho mého chování a rozhodování! Nedovoluje energii proudit, neumožňuje kreativitě tryskat, neumožňuje prožívat hlubokou vnitřní radost. A také jsem díky tomuto poznání procítil i pravý opak strachu, tedy Lásku! Tu dynamiku, když se vše ve mně otevírá a dýchá, když vše volně proudí a hřeje, vše je naprosto v pořádku. A té energie je tolik a je tak mocná, že se vylévá do okolí a objímá všechno a všechny. Když najednou toužím dávat a nejde to na úkor mě samého. A dokonce čím víc dávám, tím víc dostávám. Jakoby nebyly žádné limity. Touto jedinou energií se nemusí šetřit. Je jí dost pro všechny a čím víc ji podporujeme, tím víc jí prociťujeme.

Bohužel, nenaučil jsem se zatím, jak si tento stav udržet. Zřejmě to souvisí s vědomým zaměřováním pozornosti. Strachy se pořád objevují, různě vyskakují a mění svoji formu a charakter. To asi nelze zrušit či odstranit. To, o co se pokouším, je strach vědomě rozeznat, uvidět ho, pochopit, ale neutíkat, panicky ho neodhánět či nebojovat. Nebo nehledat venku někoho, kdo mě jej zbaví, kdo ho ponese místo mě, nebo kdo za mě najde odpovědi či přímo řešení. Svobodu nacházím právě v přijímání zodpovědnosti za své prožívání, za své myšlenky a za své jednání. Protože se vlivem vnějších okolností mohu ocitnout v jakékoliv situaci, ale vždy mám svobodu vnitřně si zvolit svůj postoj. Ano, chce to odvahu vědomě čelit svému strachu, rozeznat ho a umožnit mu jeho existenci. A hledat ve svém vnitřním prostoru onu Lásku, která dokáže obejmout vše, včetně toho strachu, a která pak odhaluje cestu, po které mohu kráčet Já se svou individualitou a zároveň všichni ostatní ve své vlastní individualitě, avšak společně, na jedné lodi. Protože je to strach, který svírá, odpuzuje, odsuzuje a izoluje. A je to Láska, která sytí, přijímá, naplňuje, umožňuje a propojuje.

Úplně stejným způsobem lze nahlížet na své tělo a zdraví. Mohu cvičit, jíst výživové doplňky, provádět relaxační cvičení, v pravidelném čase chodit spát a při tom všem v sobě nosit velké napětí, úzkost a strach, že když něco z toho neudělám, nebudu zdravý, nebo přiberu, nedosáhnu vysněný cíl, zeslábnu, onemocním atd. A pak všechny tyto navenek pozitivní kroky vycházejí z negativního vnitřního rozpoložení. Zmiňuji to již v článku Operace není legrace 2. část. Že je dle mého názoru důležitější, v jakém nastavení fungujeme většinu času a tudíž co je motivačním faktorem, který ovlivňuje naše konání, víc než samotné ty vnější kroky.  Proto zaměřuji pozornost na to, jak se cítím. Když cvičím, když jím, když si s někým povídám, když se rozhoduji mezi několika možnostmi… proč volím toto rozhodnutí? Proč dělám tento krok? Těší mě to? Naplňuje? Obohacuje?

Pozorovat a objevovat svůj vnitřní prostor můžeme kdykoliv a kdekoliv. Možná nyní lépe než kdy před tím nám život dává příležitost nejen na individuální, ale i na kolektivní úrovni, přesunout se do prostoru Lásky.

Pokud se vám článek líbil, budeme rádi, když nás podpoříte na facebooku.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.